CHOV DRŮBEŽE

28.06.2012 14:06

 

6.1. Užitkové vlastnosti drůbeže

Mezi základní užitkové vlastnosti drůbeže patří produkce vajec, produkce masa a produkce peří. Významné jsou rovněž vedlejší produkce - trusu a jatečných odpadů z drůbežích porážek svými objemy vyprodukovaných živin pro rostlinnou výrobu a krmivářský průmysl .

Drůbeží vejce má základní úlohu v reprodukci a zachování druhu, ale významná je funkce vejce jako potraviny ve výživě lidí. Produkce konzumních vajec je v ČR dlouhodobě na vysoké úrovni, ročně již po desetiletí dosahuje přes 3mld ks. Spotřeba konzumních vajec je rovněž v ČR dlouhodobě vysoká a dosahuje kolem 300 ks na obyvatele, v přepočtu to činí kolem 20kg vaječné hmoty na obyvatele.

Produkce drůbežího masa má neméně významnou roli a to z hlediska vysoké potenciální produkce drůbežího masa v relativně krátkém období, ale i z hlediska vysoké dietetické hodnoty drůbežího masa. Na počátku první dekády třetího tisíciletí se pohybuje produkce drůbežího masa v ČR na úrovni 320 tisíc tun. Spotřeba drůbežího masa neustále roste nejen ve světě, ale i v ČR, kde tato spotřeba činila v roce 2001 necelých 24kg na osobu, dle prognóz EU se bude dále zvyšovat.

Husí peří pro své vlastnosti patří mezi nejlepší suroviny pro výrobu lůžkovin, peří z porážek po hydrolytickém ošetření se využívá ke krmení prasat a drůbeže. Drůbeží odpad z jatek je po zpracování kvalitním živočišným krmivem pro hospodářská zvířata. Trus drůbeže po ekologickém zpracování se stává hodnotným koncentrovaným zdrojem živin pro rostlinou výrobu.

Produkce drůbeže je díky výkonnosti drůbežího organismu navíc jedna z nejrentabilnějších, vykazuje nejnižší nároky na plochy zemědělské půdy a moderní drůbežářské provozy nemají negativní vliv na životní prostředí.

Z těchto důvodů se stal chov drůbeže v posledních letech silně se rozvíjejícím odvětvím živočišné výroby, kdy je navíc stabilizátorem ekonomiky zemědělství a to i do budoucna.

 

 

6.1.1.Tvorba vejce

6.1.1.1. Reprodukční orgány samic ptáků

Vejce se tvoří ve vaječníku a vejcovodu. Samice drůbeže mají tyto orgány založeny párově, po vylíhnutí pokračuje ve vývoji jen levostranný vaječník a vejcovod.

Vaječník - jeho základní funkce spočívá v produkci samičích pohlavních buněk - vajíček a produkci pohlavních hormonů. Ve vaječníku je velký počet (2až 6tisíc) vaječných buněk nejrůznějšího stupně vývoje. Zralé vajíčko (žloutková koule) se uvolňuje ovulací.

Vejcovod. - základní funkce spočívá v zachycení žloutkové koule, oplození samičí pohlavní buňky – vajíčka a v tvorbě ostatních částí vejce ( jednotlivých frakcí bílku, podskořápkových blan a skořápky ).

Snesení vejce - při snášení se tlakem svaloviny pochvy na vejce, které při aktu snesení postupuje tupým koncem napřed, pochva vychlipuje do kloaky a tak se vejce chrání před znečištěním.

6.1.1.2. Vejce a jeho charakteristika

Stavba a složení vejce

Složení vejce: zastoupení jednotlivých částí vejce, ale i chemická skladba je odvislá od druhu drůbeže, plemenné příslušnosti, velikosti těla a pod.

Žloutek obsahuje lipidy, proteiny, sacharidy a minerální látky, vitamíny, barviva.. Strukturu žloutku tvoří dvě frakce – plazma a granule. Plasma obsahuje především lipidy, zbytek tvoří proteiny. Je rozpustná ve vodě. Granule obsahují zejména proteiny, ve vodě jsou rozpustné až při vyšší iontové síle. Žloutek je utvářen z soustředných vrstev světlého a tmavého žloutku, uprostřed je světlá část tvořená latebrou a krčkem latebry. Tyto části mají význam pro polohu zárodečného terčíku a její stabilitu a hrají významnou roli v prvotní výživě zárodku. Žloutek obsahuje cholesterol, jehož obsah kolísá v závislosti na intenzitě snášky, příjmu tuků v krmné dávce.Obsah cholesterolu se pohybuje kolem 1000mg /100g žloutku.

Bílek obsahuje zejména proteiny, dále pak sacharidy, minerální látky a stopy tuků. Proteiny jsou tvořeny ovoalbuminem (54%), ovotransferinem (13%), ovomukoidem (11%), lysozymem (3,5%), globuliny (4%) a ovomucinem (1,5 –2%).Významná je funkce lysozymu, který má schopnost lyzovat buněčné stěny Gramnegativních bakterií, čímž působí jako ochranný faktor bránící průniku mikroorganismů od skořápky ke žloutku resp.zárodku, který chrání v době, kdy ještě nemá vytvořeny vlastní imunoglobuliny.

Skořápka je tvořena mamilární a spongiózní vrstvou, její výška u slepičího vejce dosahuje v průměru kolem 0,39mm. Plní funkci ochrany před vlivy vnějšího prostředí, umožňuje výměnu plynů póry a je zdrojem minerálních látek při vývoji zárodku. Je z 94 - 97 % tvořena uhličitanem vápenatým, zbytek tvoří uhličitan hořečnatý, fosforečnan vápenatý , fosforečnan hořečnatý a stopy ostatních minerálních látek.

Pigmentace skořápky je podmíněna schopností organismu drůbeže syntetizovat ovoporfyrin (hnědé odstíny), respektive ovokyanin (modrozelené odstíny), nebo neschopností produkovat tyto pigmenty ( skořápka bílá - bez pigmentace).

.

6.1.1. Snáška u drůbeže

Jednou z nejdůležitějších vlastností drůbeže je nosnost, tj. schopnost samic drůbeže snášet vejce.

Snáška je vyjádření počtu snesených vajec, která samice drůbeže snese za určité období, přičemž se rozumí i vyjádření hmotnosti vajec , resp. množství vyprodukované vaječné hmoty.

6.1.2.1. Charakteristika snášky.

Nosnice snáší vejce v tzv. seriích . Série - je počet vajec snesených každý den po sobě bez přestávky. Interval - je období (přestávka), které následuje po sérii.

Snáškový rytmus - je dán opakováním a pravidelností střídání serií. Serie mohou být krátké (1-3 vejce, krůty a husy), středně dlouhé (4- 10 vajec, slepice masného typu, kachna pekingská amerického typu) nebo dlouhé s počtem vajec nad 10 ks ( nosné typy slepic, kachen a křepelek japonských ).

Denní doba snášky - závisí na druhu a typu drůbeže, délce serií a intenzitě snášky.

Slepice - snáší od 5 do 15 hod, s vysokým podílem vajec snesených kolem 9.hod ranní. Krůty- snáší celý den s nejvyšším podílem vajec snesených v dopoledních hodinách. Kachny - začínají snášet kolem 2.hodiny ranní a končí mezi 8. a 9. hodinou.

Husy - snáší převážné množství vajec v časných ranních hodinách mezi 2. a 6. hodinou, kdy se výrazně snižuje po 7. hodině ranní.

Perzistence (vytrvalost) snášky - je dána obdobím od snesení prvního vejce až po snesení posledního vejce před pelicháním, tj. přirozeným ukončením snášky.

Snáškový cyklus - v současných podmínkách z ekonomických důvodů ukončujeme snášku dříve, než je ukončena vlastním pelicháním. Takto vymezenou snášku nazýváme snáškovým cyklem. Vedle jednocyklové snášky (v intenzivních chovech) je zájem na vyšším využití biologického potenciálu drůbeže, je tu možnost realizovat dvoucyklové snášky v jednom roce (kachny pižmové, husy). U slepic, krůt a kachen pekingských lze rozložit snášku do dvou let, kdy v druhém roce snášky musíme počítat s poklesem intenzity snášky přibližně o 15 až 25%. Husy se využívají v intenzivních chovech ve snášce 5 až 6 let, v drobnochovech až 10 let.

U vysoce produkční drůbeže je další možností zvýšení produkce vajec prodloužení snáškového cyklu ( u slepic z 11 na 14 až 16 měsíců ) bez pelichání.

Procentickou snáškou - vyjadřujeme intenzitu snášky.

 

celkový počet snesených vajec  x 100

Snáška v % = ───────────────────────────────────────

počet dnů ve sledovaném období

Snášková křivka - je grafické vyjádření snášky v % většinou v týdenních intervalech v rámci snáškového cyklu. U slepic nosného typu dělíme snáškovou křivku na tři fáze.

Fáze I. 20.- 45. týden věku, intenzita snášky 95 - 90%.

Fáze II. 46.- 64. týden věku, intenzita snášky 90 - 80 %.

Fáze III. 65. týden až konec snášky, intenzita 80% a méně.

6.1.2.2. Vlivy působící na snášku

Vnitřní faktory ovlivňující snášku jsou dědičný základ, doba pohlavní dospělosti, hmotnost a skladba těla samic na konci odchovu, intenzita snášky během roku, vytrvalost ve snášce, kvokavost, zdravotní stav a hmotnost nosnice.

Vnější faktory jsou zejména výživa a krmení, typ ustájení, vliv světla a světelného režimu, vliv mikroklimatických faktorů ( teplota, vlhkost, proudění vzduchu a chemické složení vzduchu).

Kontrola a hodnocení snášky - z biologického a ekonomického hlediska je nutné sledovat a vyhodnocovat počet a hmotnost vajec včetně kvalitativních ukazatelů vajec.

Ve šlechtitelských chovech je nutné provádět individuální kontrolu snášky. U podlahových chovů je nutné vybavit stáje speciálními snáškovými hnízdy. U klecové technologie je nutnost individuálního ustájení nosnic.

Individuální kontrola snášky je pracná, používá se ve šlechtitelských chovech buď po celý rok, nebo se provádí zkrácená kontrola snášky - odhad se potom provádí pomocí přepočtových koeficientů.

V užitkových chovech se provádí hromadná kontrola snášky - tj. pravidelné hodnocení a srovnávání průběhu snášky se standardní snáškovou křivkou udávanou pro jednotlivé druhy drůbeže. Produkci vajec vyjadřujeme průměrnou snáškou v kusech na počáteční resp. průměrný stav nebo produkcí vaječné hmoty v kg.

6.1.3. Produkce drůbežího masa

Produkce masa u drůbeže je jednou z hlavních užitkových vlastností drůbeže. Vysoká potenciální produkce daná krátkým generačním intervalem a poměrně krátkým obdobím výkrmu drůbeže, vysoká intenzita růstu drůbeže společně s vynikajícími dietetickými vlastnostmi drůbežího masa předurčuje drůbeží maso jako potravinu budoucnosti.

6.1.3.1. Růst jednotlivých druhů drůbeže

 

Druh

Kategorie

Hmotnost při vylíhnutí

v (g)

Věk na konci výkrmu ve dnech

Živá hmotnost v (kg)

Konverze krmiva v

(kg/kg )

Kur domácí

Slepička

Kohout

40 - 42

40 - 42

38 - 40

49

1.8 - 2.0

3.0

1.85

1.8

Krůta domácí

Krůta

Krocan

55 - 60

55 - 60

112

140

9.5

20.

2.6

2.8

Kachna domácí

Kachna

Kačer

60

60

47

47

3.0

3.0

2.6

2.6

Kachna pižmová

Kachna

Kačer

55

55

63 - 70

84 - 90

2.75

4.5

2.5

2.7

Husa domácí

Husa

Houser

100

90

63

63

4.5

4.5

2.3

2.3

6.1.3.2. Vlivy působící na růst

Druh drůbeže - jednotlivé druhy mají rozdílnou schopnost a intenzitu růstu. Speciálně u drůbeže je nutno dávat do součinnosti s růstovou intenzitou i jatečnou zralost a s ohledem na dobu porážky i zralost peří, zejména u vodní drůbeže.

Plemeno a užitkový typ - na produkci masa se výhradně používá masných hybridních kombinací prošlechtěných na růst. Nosné typy drůbeže rostou pomaleji.

Pohlaví drůbeže - samci rostou rychleji než samice, hmotnostní diferenciace nastává již od 3. týdne života pod vlivem rozdílné hormonální činnosti samců a samic.

Podmínky prostředí včetně výživy - růst ovlivňují faktory mikroklimatu - chlad, vysoká teplota atd. , intenzita osvětlení a délka světelného dne, nízká či vysoká koncentrace živin krmiva (pro jednotlivé druhy a kategorie drůbeže je nutné vytvořit vždy optimální podmínky pro jednotlivé fáze produkčního období).

6.1.3.3. Jatečná hodnota drůbeže

Je dána jatečnou výtěžností a kvalitou masa. Jatečná výtěžnost - je to poměr hmotnosti jatečně opracovaného těla (trupu včetně poživatelných drobů) k živé hmotnosti před porážkou a vyjadřuje se v %. Základní parametry výtěžnosti pro současně chované hybridní kombinace : vykrmovaná kuřata 74 - 78 %, slepice 70- 71%, krůty 83 - 85 %, kachny pekingské 70 – 72 %, kachny pižmové 72 – 75 %, husy 72 -74 %. Hodnoty jatečné výtěžnosti drůbeže stejného věku jsou vyšší u samic, u samců nižší vzhledem k robustnosti kostry, tloušťce kůže a pod. Kvalita masa drůbeže - je dána jednak chemickým složením masa a jednak technologickými vlastnostmi.

Průměrné chemické složení masa drůbeže

 

Druh

Kategorie

Voda

%

Bílkoviny

%

Tuk

%

Kuřata

72

22 - 23

4 - 6

Slepice

70

21 - 22

5 - 6

Jatečné krůty

70,5

24 - 25

3 - 4

Krůty dospělé

67

24

8

Jatečné kachny

63

17

19 - 20

Kachny dospělé

58

17,5

22 - 25

Jatečné husy

68

20

12

Husy dospělé

60

18

23 - 26

6.1.4. Produkce peří a trusu

6.1.4.1. Produkce peří

Peří ptáků představuje zrohovatělé pokožkové útvary. Jeho funkcí je ochrana před vlivy prostředí, ztrátou tělesné teploty, umožňuje létání a plavání ptáků.

Rozmístění peří je na těle ptáků v tzv.pernicích a nažinách. Pernice jsou úseky povrchu těla, v nichž roste obrysové peří, nažiny jsou úseky povrchu těla , kde neroste krycí peří, ale pouze peří prachové a nitkové. Nažiny jsou v místech pohyblivých částí těla.

Pelichání - je přirozená výměna peří, při které nosnice zastavuje či snižuje snášku. Je to komplexní fyziologický proces podmíněný disbalancí hladin hormonů štítné žlázy a je modifikovaný domestikačními vlivy.

Nucené pelichání - je cílený zásah prováděný zejména s cílem zastavení snášky. Je možné jej vyvolat restrikcí světla, krmiva, vody, nebo chemickými látkami ( ZnO a dalšími).

Získávání a využití peří -

Peří se získává získává z živé drůbeže podškubem ( u hus nebo pižmových kachen). Podškubává se zejména prachové a měkké krycí peří. Neškube se peří na hlavě, krku a pod křídly. U hus se provádí podškuby podle zralosti peří - první v 8.až 9. týdnu věku (zisk 80 - 100g peří ), další vždy po 6 - 8týdnech (zisk 120 - 150g peří podle pohlaví). Škubáním se získává veškeré peří ze zabité drůbeže. Z jedné husy se získá škubáním 250-300 g peří.

Druhy peří- Krycí peří – peří, které kryje většinu povrchu těla. Tvrdé peří – pera křídel a ocasu - letky, rejdováky. Prachové peří – nemá prapor, větvičky nejsou do sebe zapojeny paprsky a háčky. Štětičkovité peří – v oblasti kostrční tukové žlázy - umožňuje nasávání mazu, který ptáci roztírají po peří zobákem. Štětinovité peří – v oblasti obličeje ptáků. Nitkové peří - sestává pouze ze stvolu, který provzdušňuje peří.

Využití peří - prachové a drané krycí peří hus je pro své vynikající vlastnosti (plnivost, nízký obsah tuku) vhodné pro výrobu lůžkovin a termooděvů. Pro výrobu lůžkovin je možné také použít i peří kachny pižmové. Peří ostatních druhů drůbeže je pro výrobu lůžkovin nevhodné pro nízký podíl prachového peří a lámavost (slepičí, krůtí peří) či vysoký obsah tuku (peří kachny pekingské). Pro krmné účely se využívá peří z porážek získané škubáním po hydrolytickém zpracování.

6.1.4.2. Produkce trusu.

Drůbeží trus tvoří směs nestrávených částí potravy, vlákniny, epitelových buněk, zbytky sekretů, mikroorganismů střevní flóry. Produkce trusu – je v průměru 1,5x vyšší než příjem krmiva – závisí na typu a sušině krmiva, teplotě prostředí a příjmu vody.

Ekologické zpracování trusu – podestýlky

U podestýlkových technologií - vyskladnění až na konci turnusu, nedoporučuje se hýbat s podestýlkou z hlediska zvýšené produkce čpavku. Podestýlka se musí kompostovat po dobu 6 měsíců. Klecové - kaskádové technologie staršího typu - produkují většinou kejdu – v důsledku nutného zvodnění trusu o dalších 25 až 50% z důvodu možnosti odstraňování trusu z trusných prostor, u takových provozů je povinnost vybavenosti fekálními jímkami s kapacitou na 6 měsíců provozu - dle předpisu EU. U těchto technologických zařízení se jeví jako optimální separace tuhých částí speciálními odstředivkami, kdy se zvýší sušina na 70%. Tento separát se musí kompostovat po dobu 6 měsíců. Moderní klecové technologie s předsoušením trusu – v důsledku aktivního provětrávání trusných prostor, odkud je trus odstraňován pomocí dopravníkových pásů, dochází ke zvýšení sušiny na hodnotu 50 - 60%, nutně následuje kompostování po dobu 6 měsíců, teprve potom povoleno aplikovat jako hnojivo. Při kompostování trusu a podestýlky po smíchání s dalšími substráty – se zeminou, kaly z čistíren odpadních vod a separátorů a dalšími vhodnými substráty, je nutno se zabývat produkcí škodlivých plynů podle předpisů EU o odpadech z živočišné výroby.

Sušení trusu – je energeticky náročné a neprovádí se. Dříve se využíval sušený drůbeží trus ke krmení skotu ve výkrmu – nyní platí striktní zákaz zkrmování jakýchkoliv exkrementů hospodářským zvířatům pro možnost přenosu infekcí a zvýšených rizik z reziduálních látek obsažených v exkrementech drůbeže po léčbě chorob.

Produkce bioplynu , produkce alkoholu - je prováděna vesměs výzkumně, z důvodu ekonomické náročnosti provozů stanoveny podpůrné grandy EU.

Produkce biologického materiálu - žížal, larev mouchy domácí a produkce biomasy z mikroorganismů je stále prováděna v  rovině výzkumu a speciálních produkcí.

Spalování podestýlky – je to jednoznačné plýtvání živinami, které jsou určeny pro návrat do půdy – do budoucna dle směrnice EU povoleno pouze v mimořádných případech při výskytu nebezpečných onemocnění.

6.2. Plemena a užitkové typy drůbeže

V současné době je u všech druhů drůbeže v intenzivních chovech využíváno jak k produkci vajec, tak drůbežího masa zejména hybridních kombinací.

Ve šlechtění drůbeže se používá plemen s vynikajícími užitkovými vlastnostmi jako výchozích materiálů pro získání výkonných hybridů, a to prostřednictvím liniové plemenitby a meziliniového křížení s následným využitím heterózního efektu.

6.2.1.1. Plemena slepic nosného typu

Pro produkci vajec jsou v současné době využívána následující výchozí nosná plemena slepic: Leghornka bílá (LB) a nosné typy plemen - Rodajlendka červená (RIR), Rodajlendka bílá (RIW), Hempšírka (NH), Sasexka světlá (SA) a Plymutka žíhaná (PŽ).

Leghornka bílá je lehké plemeno slepic, kohouti mají hmotnost od 2.3kg do 2.8kg, slepice 1.8kg - 2.3kg. Snáší 230 - 250ks vajec s bílou skořápkou o průměrné hmotnosti 60g. Pohlavní dospělosti dosahuje ve 150 dnech věku. Využívá se v mateřské i otcovské pozici pro tvorbu meziliniových hybridů leghornského (bělovaječného) typu.

Plemena Rodajlendka červená - RIR, Rodajlendka bílá - RIW, Hempšírka - NH, Sasexka světlá - SA, Plymutka žíhaná - PŽ patří k středně těžkým plemenům, samci dosahují hmotnosti kolem 3.5 - 3.9 kg, samice kolem 2.3 - 2.5 kg, kdy při pohlavní dospělosti, kterou dosahují ve 150 - 170 dnech, snáší 190 - 225 ks vajec s hnědě pigmentovanou skořápkou o průměrné hmotnosti 58 - 62 g. Tato plemena mají barvu peří podmíněnou vazbou alel pro určitý typ zbarvení na pohlavní chromozom a při křížení různě zbarvených plemen jsme schopni pohlaví jednodenních kuřat rozlišit podle barvy prvotního peří. Říkáme jim plemena s barevným autosexingem nebo zkráceně kolorsexingová plemena. Tato výchozí plemena se v současnosti využívají k tvorbě meziplemenných a meziliniových barevných snáškových hybridů sexovatelných s pomocí barevného autosexingu. Plemena RIR a NH se staví vždy do otcovské pozice v rodičovském kompletu, plemena RIW, SA a PŽ do mateřské pozice.

6.2.1.2. Užitkové typy slepic nosného typu

Užitkové typy slepic rozdělujeme do dvou základních typů:

UŽITKOVÉ TYPY SLEPIC LEGHORNSKÉHO TYPU, t.j. hybridní kombinace získané křížením většinou jednotlivých linií plemene Leghornka bílá. Tyto slepice jsou charakteristické nižší živou hmotností, (1.6 až 1.9kg), s nižší spotřebou krmiva, snáškovým typem exteriéru a snášejí, stejně jako výchozí plemeno vejce s bílou skořápkou. Využívá se zpravidla tříliniových resp. čtyřliniových hybridních kombinací.

Shaver Weit - je tříliniový hybrid s bílým opeřením. Hmotnost slepic na konci odchovu je 1325 g, na konci snášky asi 1800g. Pohlavní dospělost dosahuje ve 135 až 150 dnech. Snáška se pohybuje od 285 do 295 vajec na počáteční stav, průměrná hmotnost vajec je 62g, skořápka je bez pigmentu - bílá. Spotřeba krmiva na 1 kus a den 110g, na 1 kg vaječné hmoty 2.21kg krmiva. Je to materiál vhodný do klecové i podestýlkové technologie.

Hisex Weit - je nosný čtyřliniový hybrid sexovatelný peříčkovou metodou. Živá hmotnost na konci odchovu 1300 g, na konci snášky je asi 1700g. Pohlavní dospělosti hejno dosahuje asi ve 135 -150 dnech, snáší 285 až 290 ks vajec na počáteční stav, vejce jsou s bílou skořápkou, o hmotnosti 61g. Spotřeba krmiva na kus a den činí 105g, na 1 kg vaječné hmoty 2,15kg. Je to materiál vhodný zejména pro klecové a voliérové technologie.

Lohmann LSL - čtyřliniový hybrid s bílým peřím, hmotnost na konci odchovu 1350g, na konci snášky 1800g. Snáška 290ks na počáteční stav, vejce s bílou skořápkou o průměrné hmotnosti 62g.

Lohmann Tinted - hybridní kombinace slepic obdobných vlastností jako Lohmann LSL, rozdíl spočívá ve snášče vajec s krémově pigmentovanou skořápkou.

UŽITKOVÉ TYPY SLEPIC NOSNÉHO TYPU S BAREVNÝM AUTOSEXINGEM, t.j. - hybridní kombinace získané na základě meziplemenného a meziliniového křížení plemen s barevným autosexingem (Rodajlendka červená, Rodajlendka bílá, Hemšírka, Sasexka světlá, Plymutka žíhaná). Slepice mají vyšší živou hmotnost než leghornský typ (2.0 až 2.4 kg) a v důsledku toho i vyšší spotřebu krmiva. Pozitivní vlastností je nižší náročnost na chovatelské prostředí, vyšší životnost, adaptabilita a odolnost. Snáší vejce s hnědě pigmentovanou skořápkou. Využívá se zpravidla dvouplemenných, tříliniových hybridních kombinací.

Všechny významné světové šlechtitelské instituce jsou schopny nabídnout oba typy slepic nosného typu speciálně šlechtěné do konkrétních podmínek prostředí.

Tyto hybridní kombinace slepic jsou vhodné do klecové i podestýlkové technologie, mají vyšší živou hmotnost, tím i vyšší spotřebu krmiva na jednotku produkce, lepší životnost a nižší náročnost na chovatelské podmínky oproti leghornským typům slepic.

ISA Brown - je hybridní kombinace slepic kolorsexingového typu s nižší živou hmotností, na konci odchovu 1450g, na konci snášky 2100g . Pohlavně dospívá ve 145 dnech věku, snáška vajec je vysoká - 295 ks vajec do 500 dnů věku na počáteční stav, při hmotnosti vajec 63.3g, s hnědě pigmentovanou skořápkou. Je to v současnosti nejrozšířenější hybridní kombinace slepic v EU, je zhruba v 60% velkochovů. Spotřeba krmiva vzhledem k nižší živé hmotnosti se pohybuje na úrovni 115 až 118g na kus a den a 2.2 kg krmiva na 1 kg vaječné hmoty.

Hisex Brown - hybridní kombinace od roku 1997 rovněž s nižší živou hmotností - na konci odchovu 1400g, na konci snášky 2050g. Snáší kolem 290 ks vajec na počáteční stav, hnědě pigmentovaná vejce mají hmotnost v průměru 63.2g. Spotřeba krmiva činí 116 až 120g na kus a den a 2.2 kg na 1kg vaječné hmoty. V ČR zaujímal tento hybrid v roce 2001 50% početních stavů velkochovů.

Lohmann Brown - hybridní materiál s nízkou živou hmotností, na konci odchovu 1430g, no konci snášky 1950g, snáška 295 ks na počáteční stav, průměrná hmotnost vajec 62.5g, spotřeba krmiva 115g na kus a den.

Moravia SSL - tříliniový a dvouplemenný kolorsexingový hybrid šlechtěný od 70.let na ŠZP Žabčice, v současnosti rozmnožovaný firmou Integra Žabčice. Na konci odchovu je živá hmotnost 1480g, na konci snášky 2250g. Dosahuje snášky 285ks vajec na počáteční stav vajec, průměrná hmotnost vajec je 62g, spotřeba krmiva na kus a den je 118 - 120g. Je dodáván zejména pro drobnochovatelské chovy.

Moravia BSL - tříliniový dvouplemenný hybrid s černohnědým peřím. Živá hmotnost je vyšší - na konci odchovu 1650g, na konci snášky až 2500g, snáška je odvislá podle intenzity chovu od 250 do 270 ks vajec s průměrnou hmotností 63.5 g.

Pro výrazný exteriér ( černohnědé peří s ocelovým leskem) a svoje užitkové vlastnosti, odolnost, shánivost a dobré zhodnocení méně koncentrovaných krmiv je velmi vyhledávaným materiálem u drobnochovatelů.

Další hybridní kombinace TETRA SL, DOMINANT ČERNÝ, DOMINANT HNĚDÝ jsou hybridní kombinace svými vlastnostmi podobné hybridům Moravia a jsou v ČR rozmnožovány pro drobnochovatele.

6.2.1.3. Plemena slepic masného typu

Plymutka bÍlÁ (PB) - je těžší autosexingové plemeno slepic s dobrou reprodukční schopností. Kohouti váží 3,7 - 4,5 kg, slepice 2,8 - 3,5 kg. Snáška se pohybuje okolo 160-180 ks vajec s hnědou skořápkou, průměrnou hmotností 60 g. Pohlavní dospělost nastává okolo 180 až 200 dnů věku. Využívá se v mateřské pozici v rodičovském kompletu pro produkci kuřat, která jsou určena k výkrmu.

Kornyška bílá (KB) - těžké plemeno slepic, kdy kohouti váží 4 až 5,5 kg, slepice 3,5 - 4,2kg. Snáší 130 - 150 ks vajec s hnědou skořápkou o hmotnosti 56 až 59 g. Pohlavní dospělost nastává ve věku 200 až 220 dnů. Kornyšky se využívají v otcovské pozici v rodičovském kompletu pro produkci masných hybribních kombinací kuřat

6.2.1.4. Užitkové typy slepic masného typu

V současné době jsou pro produkci - výkrm kuřat k dispozici hybridní kombinace kuřat, které dosahují srovnatelných výsledků užitkovosti.

ROSS 308 - tříliniový dvouplemenný hybrid, vhodný pro brojlerový výkrm a těžší výkrm. Živá hmotnost kohoutků na konci výkrmu ( 42 dní ) činí 2616g, slepiček 2184g, ve 49 dne kohoutci mají potenciální schopnost dosáhnout 3370g.. Předpokládaná spotřeba krmiva na 1 kg přírůstku živé hmotnosti je dle délky výkrmu od 1,70 až 1,85kg. U rodičů je požadována snáška 176 ks vajec.

ROSS 5O8 - hybridní kombinace pro výkrmy do vyšších hmotností - roasterových kuřat na porcování a vykosťování. Kohoutci dosahují na konci brojlerového výkrmu v 42 dnech věku 2500g, slepičky 2110g při konverzi 1,70kg. V 70 dnech věku dosahují kohoutci 4,95kg, slepičky 3,7kg při konverzi 2,19kg. Produkce násadových vajec - 175ks.

COBB 500 - tento hybrid byl šlechtěn jako univerzální materiál pro všechny typy podmínek prostředí a pro různé typy výkrmů. Rodiče v reprodukci vykazují snášku 170ks, kuřata ve výkrmu dosahují standardně vyrovnané výsledky - živá hmotnost kohoutků na konci výkrmu ve 42 dnech je udávána 2582g, u slepiček 2155g při konverzi 1.75kg. V 49 dnech je pro kohoutky uváděna hmotnost 3190g, pro slepičky 2554g, konverze 1,83kg.

ISA Vedette 215 - hybridní kombinace využívající v rodičovském kompletu mateřské linie slepic s dwarfovým genem zakrslosti (dw/-), to umožňuje nižší náklady na násadová vejce (nižší spotřeba krmiva slepic, vyšší počet zvířat na jednotku plochy) při vysoké snášce vajec přes 180 ks. Hmotnost kohoutků na konci výkrmu 2010g,slepiček 1810g při konverzi 1.84kg.

ISA 220 - hybridní kombinace pro brojlerové typy výkrmů, ve 42 dnech věku dosahují kohoutci hmotnost 2445, slepičky 2125g, konverze krmiva 1.80kg.

ISA 257 - kombinace intermediálního typu kuřat - s nižší intenzitou růstu (kuřata bez rozdílu pohlaví ve 47 dnech mají dosáhují 1850g, v 63 dnech věku 2510g) vyznačující se dobrou životností nad 98% a specifickými vlastnostmi masa odlišujícími se od brojlerových kuřat ( obsah tuku, chuť, barva, šťavnatost). Produkce násadových vajec je vysoká a překračuje 190ks vajec.

Hybro PN - materiál s vysokou reprodukční schopností rodičů (182 ks vajec). Finální hybrid na konci brojlerového výkrmu ve 42 dnech věku dosahuje živé hmotnosti 2400g při konverzi 1.74kg.

Hybro G - hybridní kombinace pro výkrmy kuřat na porcování. Živá hmotnost kohoutků je ve 42 dnech věku 2582g, slepiček 2169g, konverze krmiva 1.71kg. Kohoutci ve věku 56 dnů dosahují živé hmotnosti 3 364g, při konverzi 1,83kg.

Hybro PG - hybridní kombinace pro výkrmy kuřat na porcování resp. Ve 42 dnech věku je uváděna hmotnost kohoutků 2700g, slepiček 2255g při konverzi 1,72kg. V 49 dnech věku pak u kohoutků 3364g , u slepiček 2724g při konverzi1,83kg. Produkce násadových vajec 174 ks.

6.2.2. PLEMENA KRŮT

V současné době jsou pro velkochovatelskou praxi významné širokoprsé krůty.

Bílá širokoprsá krůta - nejrozšířenější plemeno krůt, vyšlechtěné v USA. Je prošlechtěné na vysoké parametry užitkovosti a je využíváno pro produkci všech užitkových kombinací, a to malého,středního a velkého typu krůt.

Bronzová Širokoprsá Kruta širokoprsá - plemeno vyšlechtěné v USA ze standardních bronzových krůt . Hybridní kombinace vyšlechtěné na bázi této krůty jsou vhodné spíše pro menší chovatele a alternativní způsoby chovu. Zpracovatelé mají výhrady ke zbarvení peří, neboť zbytkové peří a tzv. podrostlé peří vede ke snížení prodejnosti jatečně opracovaných krůt. Je chována obdobně jako Bílá širokoprsá krůta ve třech užitkových typech - malém, středním a velkém s obdobnými parametry.

6.2.2..1. Užitkové hybridní kombinace krůt

Hybrid Heavy Medium - brojlerový typ krůt určený pro výkrm do nižších hmotností - krůtiček, které ve 12 týdnech věku mají dosáhnout živé hmotnosti 4,5 kg, krocani v 16 týdnech 9 kg. Konverze krmiva nemá přesáhnout u krůt 2,4 kg, u krocanů 2,7kg.

B.U.T. BIG - 9 - střední typ určený pro výkrmy krůtiček do 16.týdnů a hmotnosti 7.5kg, krocanů do 20.týdnů a hmotnosti 14.5 kg. Konverze krmiva má být u krůt 2.5kg, u krocanů 2.7kg/kg. Obdobných parametrů dosahuje hybridní kombinace HYBRID SUPER MEDIUM.

B.U.T. BiG - 6 - typ velké krůty vhodný pro výkrmy do vysokých živých hmotností - krůty běžně dosáhnou v 16. týdnech věku živé hmotnosti 9.5kg při konverzi 2.6kg, krocani dosáhnou živé hmotnosti ve 20.týdnech 18 až 20 kg při konverzi 2.8 až 3.0 kg, ve 24.týdnu věku hmotnosti 21.5kg při konverzi 3.34kg.

Hybrid Large White typ velké krůty s obdobnými vlastnostmi jako předešlý hybridní materiál s vynikajícími reprodukčními vlastnostmi. Obdobný materiál nabízí fy. NICHOLAS.

6.2.3. PLEMENA A UŽITKOVÉ TYPY KACHEN

Plemena kachen se dělí podle rozhodující užitkovosti na plemena masná a nosná.

Masná plemena kachen:

Kachna pekingská americká (KPA) - je nejrozšířenější plemeno středně těžkých kachen vyšlechtěné v USA. Snáší 180-230 vajec o průměrné hmotnosti 85-110g, pohlavní dospělost nastává okolo 211.dne života. Kachny dosahují v tělesné dospělosti živé hmotnosti kolem 3.5kg, kačeři 4.0 až 5.0 kg. Plemeno se používá pro tvorbu meziliniových a meziplemenných hybridů, a to jak v otcovské, tak v mateřské pozici.

Kachna pižmová (KPŽ) - moderní plemeno je zcela jiných parametrů oproti původním, chovaným v ČR na počátku 90.let. Kačer dosahuje živé hmotnosti 4,5 až 6 kg, kachna kolem 3 až 3.5kg. Snáší ve dvou cyklech snášky 2x 100ks vajec o hmotnosti 70 až 85 g. Pohlavní dospělost nastává mezi 200-220 dny věku. Mezilinioví hybridi se využívají k intenzivnímu výkrmu a ke křížení s kachnou pekingskou na hybridní kombinaci (mullard), která je vhodná k játrovým výkrmům.

Nosná plemena kachen :

tvoří skupinu plemen s vysokou reprodukční schopností (250 - 350 vajec) a s nízkou tělesnou hmotností (1.8-2,4 kg). V našich výrobních podmínkách je jejich hospodářský význam omezený - jen pro drobnochovy. Nejrozšířenější jsou Indičtí běžci a plemeno Kampbelka, jež dosahuje absolutně nejvyšší snášku ze všech nosnic drůbeže.

6.2.3.1. Užitkové typy kachen pekingských

V rámci produkce jatečných kachen pekingských se chovají tři užitkové typy:

Mladá jatečná kachna (kachny velkého rámce), brojlerový typ (kachny malého rámce) a játrový typ. Mladé jatečné kachny: se vykrmují do živé hmotnosti 2.5 - 3.5 kg za dobu 45 - 49 dnů. Konverze krmiva činí v průměru 2.6 až 3.1kg podle typu ustájení, úhyn nepřekračuje 3%. Zpravidla jde o 3 až 4 liniové hybridy.V ČR se produkují hybridní kombinace RITO a TTH. Kachny brojlerového typu ( tzv.minikachny získané na základě křížení kachny pekingské a kambelky) mají dobré osvalení a nízký obsah tuku. Porážková hmotnost nepřekračuje 2000 g. Užitkovost: živá hmotnost za 42.dnů výkrmu1.3 až 1.5 kg, jatečná výtěžnost 72-75 %. V zahraničí ( Itálie, Francie ) se využívají k produkci kachen na grilování. Játrový typ: Nejvhodnější jsou mezidruhoví kříženci kachny pekingské americký typ x kachna rouenská (mateřská větev rodičovského kompletu) a kachna pižmová (otcovská větev). Tito mezidruhoví kříženci - mullardi, jsou neplodní a jsou vhodní pro produkci jatečných kachen velkého tělesného rámce nebo pro produkci tučných jater. Dosahují živé hmotnosti 4.5 až 5.5 kg ve 12. týdnech věku při spotřebě krmiva 3.3kg/kg přírůstku živé hmotnosti.

6.2.3.2. Užitkové typy pižmových kachen

V České republice jsou k dispozici hybridní kombinace kachen pižmových od fy. Grimaud, R-44 a R-54. Jedná se o středně těžké užitkové typy kachen pižmových, které dosahují v 63. dnech věku živou hmotnost kachen 2,75kg při konverzi 2,45kg, kačeři dosahují ve věku 84.dnů hmotnosti 4,5kg při konverzi 2,65kg, úhyn do 3%.

6.2.4. PLEMENA A UŽITKOVÉ TYPY HUS

Česká husa - plemeno lehkého typu - hmotnost 4,2 až 5kg, nenáročné, s vysokou kvalitou peří, dobrou výkrmností, nízkou snáškou kolem 18 -20 ks ks, vhodné do drobnochovatelských podmínek (zachován pud sezení na vejcích). Není vhodná pro velkochovy jako čisté plemeno, pouze se používá pro křížení na zlepšení kvality peří a dosažení kratšího tělesného rámce pro brojlerové typy hus.

Italská husa - plemeno lehčího středního typu, houseři váží 5.5 - 6.5 kg, husy 4.5 - 5.2 kg., vyšlechtěné v Itálii, vyznačující se vysokou snáškou 70 ks vajec o průměrné hmotnosti 140 až 160 g. Plemeno se používá jako mateřské při tvorbě rodičovských kompletů brojlerového typu.

Rýnská husa - plemeno těžšího středního typu hus. Snáší 45 - 55 vajec o průměrné hmotnosti 155-175 g. Houseři dosahují průměrné živé hmotnosti 6 - 8.5 kg, husy 5 - 6 kg, při velmi dobré výkrmnosti i kvalitě peří. Využívá se jako výchozí plemeno pro tvorbu otcovských linií brojlerového a masného typu.

Landeská husa - středně těžké plemeno. Snáší 35 až 45 ks vajec o průměrné hmotnosti 150-170 g. Houseři váží 7.5 až 8.5 kg, husy 6 kg. Je to významné plemeno používané pro tvorbu rodičovských linií užitkových hybridů masného a játrového typu.

Těžká plemena hus - patří sem např. Toulouská husa, Embdenská husa, Cholmogorská husa a další, jsou pomalu rostoucí a pro intenzivní využití nemají zatím význam.

6.2.4.1. Užitkové typy hus

a) brojlerový typ - se vyznačuje vysokou růstovou intenzitou, jatečnou zralost dosahuje v 8 - 9 týdnech věku při průměrné živé hmotnosti 4500 g a při spotřebě 2,3kg krmiva na kg přírůstku. V ČR se pro tento typ výkrmů může použít „Hybridní kombinace 2821“.

b) masný (pečínkový) typ - vyznačuje se vyšším podílem svaloviny s odpovídajícím protučněním a vyšší jatečnou výtěžností, ve věku 16.týdnů dosahuje živé hmotnosti 5.5 – 6 kg. Získá se 1 podškub peří, konverze krmiva je kolem 4 - 5kg podle typu výkrmu.

V ČR je k dispozici pro tento typ výkrmu hybridní kombinace 2821 a kombinace 2898.

Hybridní kombinace 2821- je dvouliniový hybrid šlechtěný v ČR vhodný jak pro brojlerový, tak masný typ výkrmu. Živá hmotnost v 56. dnech je 4,5kg při konverzi 2.3kg, ve 112. dnech dosahuje hmotnost 6kg, při konverzi krmiva 4 kg. Snáška u rodičovského kompletu je 45 -50ks vajec za jeden snáškový cyklus.

Hybridní kombinace 2898 - je těžší typ vhodný pro masné výkrmy . Živá hmotnost ve věku 56.dnů je 4,7kg, ve 115. dnech 6,5 až 7kg . Rodiče mají velmi dobré reprodukční vlastnosti po použitých německých liniích hus, snáška dosahuje 50 – 65ks vajec při oplozenosti přes 85%.

c) játrový typ - vyznačuje se geneticky podmíněnou dispozicí zvýšeného ukládání tuku do jater a tím dosažení vysoké výtěžnosti jater z živé hmotnosti hus - až 1kg ze 7kg. V ČR je játrový dokrm prováděný nuceným výkrmem – podle zákona o ochraně zvířat zakázán.

6.3. Líhnutí a určování pohlaví u drůbeže

6.3.1. Líhnutí drůbeže

V současné době je líhnutí drůbeže již samostatným výrobním odvětvím. Líhňařské provozovny jsou ve většině případů začleněny do rozmnožovacích chovů.

Líhňařství pracuje se základní surovinou - násadovými vejci. Pro hodnocení jejich vhodnosti k líhnutí a výběr platí norma ČSN 466409 Násadová vejce. Tato norma stanovuje podmínky produkce násadových vajec, hodnocení kvality násadových vajec a podmínky pro jejich skladování. Při hodnocení kvality - znaků jakosti se hodnotí:

A) vnější znaky - hmotnost vajec,mechanický stav a čistota skořápky současně se způsobem desinfekce.

B) vnitřní znaky - velikost a umístění vzduchové komůrky, pohyblivost a umístění žloutku, konzistence bílku, přítomnost nežádoucích tělísek či skvrn. Norma uvádí nová doporučení pro skladování (podmínky prostředí jsou dány dobou skladování) a přepravu násadových vajec.

Průměrná doba inkubace jednotlivých druhů ve dnech:

Kur domácí 20 - 21 Křepelka japonská 16 - 18

Krůta 27 - 28 Bažant 23 - 24

Kachna pekingská 27 - 28 Holub 18 - 19

Kachna pižmová 34 - 35 Pštros africký 41 - 43

Husa 28 - 30 Perlička 26 - 27

Délka líhnutí je ovlivněna zejména hmotností vajec, podmínkami prostředí při líhnutí, tzn.že může kolísat od průměru 1 až 2 dny.

Technologie líhnutí Umělé líhnutí je nejlépe provádět v oddělených líhňařských strojích - předlíhních a dolíhních. Vlastní líhnutí sestává z nasazování vajec do předlíhní, líhnutí v předlíhních s obracením vajec, prosvěcování vajec, líhnutí v dolíhni a klubání.

Nasazování vajec - rozlišujeme systém nasazování třetinový, čtvrtinový, šestinový a jednorázový. Nejvhodnější je systém jednorázový, kdy v líhni je jedna věková kategorie zárodků.

Líhnutí v předlíhni trvá v závislosti na délce inkubace, vejce jsou v lískách většinou ukládány tupým koncem nahoru. Vejce se v hodinových intervalech naklápí o 90o. Obecně se teplota vzduchu pohybuje v hodnotách kolem 37.5 - 37.8oC, vlhkost vzduchu je kolem 55%. Od 14.dne se provádí chlazení. Překládání do dolíhní se provádí 2 - 4 dny před ukončením líhnutí.

Prosvěcování vajec - zárodky při překládání většinou namátkově prosvěcujeme z důvodu kontroly inkubace. Vyřazují se neoplozená vejce či odumřelé zárodky.

Líhnutí v dolíhni - vejce se do dolíhňových lísek pokládají naležato a lísky se nenaklápí. Teplota vzduchu je obecně nižší oproti předlíhni - kolem 36.6-37oC, vlhkost vzduchu je zvýšená na 65 - 90% podle druhu drůbeže. Vlastní klubání trvá obvykle 2-3 dny, z dolíhní vyjímáme teprve dobře oschlá mláďata až na konci inkubace.

Po líhnutí provádíme nejlépe ihned první selekci mláďat, kdy se vyřazují ta, která neodpovídají standardu. Před expedicí se podle potřeby zákazníka provede třídění podle pohlaví, číslování a povinné vakcinace. Mláďata drůbeže se přepravují do 48 hodin po vylíhnutí, kdy nepřijímají potravu a využívají živiny ze žloutkového váčku a jsou schopna nejlépe se vyrovnat s podmínkami přepravy.

6.3.2. Určování pohlaví u drůbeže ( sexování drůbeže )

Sexování drůbeže umožňuje - oddělený výkrm podle pohlaví, vyloučení kohoutků nosných typů slepic z dalšího odchovu, u plemenné drůbeže oddělený odchov samců a samic od prvního dne věku. V praxi jsou využívány následující metody :

1) Japonská kloakální metoda - je založena na anatomických rozdílech utváření "genitální" části kloaky.

U kohoutků - je v genitální části kloaky rudimentální orgán, samčí pohlavní výčnělek.

U slepiček - je vyvinut obdobný útvar, který ke konci líhnutí atrofuje, po vylíhnutí je zde pouze zploštělý útvar - samičí pohlavní výstupek.

Sexování je nutno u kuřat provádět do 24hod. po vylíhnutí, přesnost sexování má být prováděno s přesností na 98%.

Krocani - mají dva výrazné pevné genitální výrůstky polokulovitého tvaru.

Krůty - mají tyto útvary značně ochablejší, tvar je spíše hruškovitý. U starších jedinců jsou anatomické rozdíly výrazně odlišné, umožňuje rozlišovat pohlaví jednoduše v pozdějším období.

U vodní drůbeže je sexování mnohem snadnější, neboť u houserů a kačerů je vyvinut v kloace penis. Sexování je možné provést po vylíhnutí, i později.

2) Autosexingové metody - tyto jsou geneticky podmíněny, tzn. že některé exteriérové znaky jsou vázány na pohlavních chromozomech X(Z). Nositelem je u ptáků samice (typ Abraxas) a při křížení dochází u potomstva k tzv. přenosu znaku křížem.

Obecně se využívají dva typy autosexingu -

- barevný autosexing (kolorsexing)

- peříčková metoda (feathersexing)

V případě barevného autosexingu je pro třídění podstatným znakem zbarvení primárního peří (prachu). V případě peříčkové metody je rozhodující rychlost růstu letek I.řádu a velkých krovek.

6.4. Chov slepic

6.4.1. Technologické postupy produkce konzumních vajec slepic

Odchov kuřic nosného typu

Odchov kuřic předpokládá období od zástavu jednodenních kuřat až po 21. týden věku. Při odchovu kuřat je možné použít následující technologické systémy.

a) odchov podlahový - na podestýlce, na roštech a kombinace podestýlky s omezeným výběhem.

b) odchov klecový.

Odchov podlahový je technicky jednodušší a pro zvířata přirozenější, i když má rovněž určité nedostatky (např. koprofágie a s tím spojená zdravotní rizika). Nejvhodnější systém vytápění je s lokálním dohříváním pod spec.kvočnami, které se umísťují do kruhů o průměru 3 m, výšce 40 cm. Teplota na počátku odchovu by měla být 33°C, poté denně snižujeme teplotu v zóně zvířat až 18 až 20°C. Krmítka a napáječky se umísťují střídavě v nevyhřívaném prostoru kolem kvočny. Délka krmného a napájecího prostoru je závislá na věku. Po 1. týdnu je u kuřat potřeba 2 cm délky krmné hrany a 0.5 cm délky žlábkové napáječky. Na 1 ks v pohlavní dospělosti je třeba 12 cm krmné hrany a 2-3 cm napájecí hrany na 1 ks.

Klecový odchov kuřic

se provádí v jednoetážových nebo víceetážových klecových bateriích, kde jednoetážové klece jsou z hlediska vyrovnaných podmínek prostředí pro všechna zvířata výhodnější.

Koncentrace kuřat na 1 m2 plochy podlahy klece jsou :

do 6 týdnů věku.........…..60 ks/1 m2

do konce odchovu............25 ks/1 m2

V klecových technologiích se využívá kombinovaného vytápění (teplovodní a doplněné infrazářiči). Krmení a napájení kuřat je z automatických krmítek a napáječek.

Teplota vzduchu je současně s vlhkostí a prouděním vzduchu limitujícím faktorem pro první fázi odchovu kuřic a udržuje se v obdobných hodnotách jako u podlahového systému chovu.

Intenzita větrání je odvislá od řady dalších dílčích faktorů, nicméně větrání by mělo zabezpečit výměnu vzduchu běžně 10x za hodinu, v chladném počasí 6 - 8x za hodinu, při vysokých teplotách 15 - 20x za hodinu.

Světelný režim v odchovu kuřic je jedním z nejpodstatnějších faktorů. V technologických postupech pro bezokenní haly se v prvé fázi odchovu do 6. týdne věku zkracuje světelný den současně se snižováním intenzity osvětlení. V druhé fázi do 18-20. týdne udržujeme krátký světelný den (8-10) hodin s nízkou intenzitou osvětlení (5-6 lx). Teprve po přesunu do snáškových hal přecházíme na světelný režim snáškový stimulující reprodukční orgány.

Výživa a krmení kuřic

Pro kolorsexingové kuřice se od vylíhnutí do konce 3. týdne věku zkrmuje směs starter (K 1) s obsahem 195 g NL a 12.0 MJ ME/kg, která se zkrmuje v sypkém stavu ad libitum. Od počátku 4. týdne věku již uplatňujeme určitou kvalitativní restrikci přechodem na růstovou směs s nižším obsahem živin (K 2) s 180 g NL a 11.9 MJ ME/kg, která se zkrmuje do 10. týdne věku. V poslední fázi odchovu se zkrmuje druhá růstová směs výrazně restrikční (KZK) se 150g NL a 11.5 MJ ME/kg. Všechny směsi se krmí v sypkém stavu. Podle průběžně zjišťované živé hmotnosti je pro usměrnění růstu kuřic vhodné využít také časovou restrikci krmení, respektive frekvenčního krmení, kdy kuřice jsou „vytrénovány“ na rychlý příjem krmiva v inkriminovaném čase. To se odrazí ve zvýšené spotřebě krmiva na počátku snášky při přechodu na adlibitní krmení. Spotřeba krmných směsí na kuřici se pohybuje v rozmezí 8-9.5 kg a je odvislá od kvality směsí a technologie krmení.

Lenghornské typy kuřic dosahují nižší intenzity růstu, proto je postup při krmení odlišný. Startérová směs ( K1) (180g NL a 11.7MJ ME/kg) se zkrmuje do 6.týdne věku, druhá směs (K 2) s 180 g NL a 11.9 MJ ME/kg do 12.týdne věku a směs růstová směs (KZK) (150g NL a 11.5 MJ ME) od 13.týdne věku do konce odchovu. Orientační spotřeba krmných směsí za odchov je 7.5 - 8.5 kg.

Přeskladňování kuřic z odchovných do snáškových hal provádíme od 16. do17. týdne věku, kdy ještě nesnáší. Přitom současně provedeme selekci na základě posouzení živé hmotnosti a exteriéru kuřic. Před transportem kuřic je vhodné podávat sedativa a vitamíny.

Chov slepic na produkci konzumních vajec

Výroba konzumních vajec se ve velkochovech prováděla většinou v bezokenních halách s klecovou technologií a s přísně řízenými podmínkami prostředí. V posledních letech jsme díky zákonům na ochranu zvířat svědky návratu k podestýlkovým, roštovým resp. kombinovaným technologiím s klecemi, kde je zvířatům umožněn volný pohyb. V drobnochovech se konzumní vejce produkují většinou v klasických chovech s omezeným venkovním výběhem.

Maximální koncentrace slepic je u podestýlkového chovu 4-6 ks/m2, u klecového chovu se na 1 m2 umísťuje do 20 ks slepic (tj. na 1 slepici 550-600 cm2).

Délka krmné hrany je potřebná u slepic 8-10 cm, délka napáječky 1.5-2cm,u klecové technologie musí být zajištěn z každé klece přístup alespoň ke 2 kapátkovým napáječkám.

Teplota vzduchu ve stájích pro slepice by se měla pohybovat v rozmezí 18 - 22 oC při relativní vlhkosti vzduchu 50-75 %.

Světelný režim – již od 18. týdne v odchovu a dále ve snášce stimulujeme reprodukční orgány slepic postupným prodlužováním světelného dne z 8-10 hodin na 15 hodin tak, aby ve vrcholu snášky kolem 27.-29. týdne věku již byla maximální délka světelného dne, rovněž se postupně zvyšuje intenzita osvětlení z 8 – 10 lx na 15 až 25 luxů.

Výživa a krmení slepic. Po přesunu zvířat do snáškových hal musíme postupně přejít z odchovné směsi na směs pro přednáškové období nosnic (N-O) s obsahem 165g NL a 11.5 MJ a pouze 20 až 22g Ca v 1 kg krmné směsi. Po dosažení 2 až 5% snášky hejna přejdeme na směs pro nosnice v první polovině snášky (N-1) , s obdobným složením všech živin, pouze vápník je tu na úrovni 34g/kg směsi. Tato směs se zkrmuje většinou v sypké formě ad libitum do 45. týdne věku a ve druhé fázi od 46. týdne se zkrmuje směs N-2 (155g NL a 11.2 MJ ME/kg). Při použití této fázové výživy připadá asi 45 % spotřeby na krmnou směs N1 a 55 % na směs N2, což se projeví pozitivně v ekonomice výroby vajec. Spotřeba krmné směsi na 1 vejce by se měla pohybovat okolo 125 až-140g, na 1 kg vaječné hmoty 2.25 až 2.40 kg dle typu. Fázová výživa musí být aplikována podle věku a příjmu krmiva!

6.4.2. Technologické postupy výroby násadových vajec slepic

Slepice produkující násadová vejce se chovají podle stejných zásad jako při produkci konzumních vajec. Pouze jsou tu určité odlišnosti biologického charakteru, které je nutno respektovat. Jde o nutnost chovu kohoutů, který v případě podestýlkové technologie je společný s využitím přirozeného páření, nebo oddělený chov slepic a kohoutů v případě klecové technologie s využitím inseminace.

Produkce násadových vajec slepic nosného typu

Jak již bylo uvedeno, pro odchov kuřat rodičovského kompletu i snáškové období platí obdobné zásady jako při výrobě konzumních vajec. Slepice nosného typu jsou chovány jak na podestýlkové technologii, tak i v klecích. U podestýlkové technologie jsou kuřičky a kohoutci odchováni odděleně. V 16. až 18. týdnu věku vytváříme chovné skupiny po 200-500 ks při koncentraci 5-6 ks na 1 m2 podlahové plochy a poměru pohlaví 1:12. Snáška začíná kolem 20.týdne věku. Slepice snáší do hnízd individuálních (1 hnízdo na 4-5 slepic) nebo společných (1 hnízdo na 25 slepic). Sběr násadových vajec by měl být ruční. U klecové technologie jsou kohouti a slepice chováni v poměru 3 - 4 kohouti na 100 slepic s využitím inseminace. Kohouty se doporučuje chovat individuálně v boxech o požadované ploše 900-1000cm2 na 1 kus. Kohouty je nejvhodnější odebírat každý den kromě neděle, slepice se inseminují 1 x týdně, nejlépe po snesení vejce.

Výživa a krmení plemenných slepic nosného typu. V průběhu snáškového cyklu krmíme kompletní směs (NP) s obsahem kolem 165 g NL a 11.5 MJ ME/kg. Je možné použít též fázovou výživu s využitím přípravné směsi na snášku (NP0) s nižším obsahem vápníku (22%), směsí pro první fázi snášky (NP1) a směsi pro druhou fázi snášky (NP2). Krmná směs se krmí vždy sypká ad libitum. Snáškový cyklus trvá většinou do 64. týdne věku.

Produkce násadových vajec slepic masného typu

Slepice masného typu díky jejich vyšší živé hmotnosti (u kohoutů 4.5 až 5 kg, u slepic 3.5 - 4kg) chováme na podlahových technologiích - podestýlce v kombinaci se speciálními plochými rošty.

Odchov kuřic a kohoutů masného typu

Probíhá za podobných podmínek prostředí jako i nosného typu kuřat, je však nutno počítat s nižší koncentrací zvířat na 1 m2 podlahové plochy - 8ks/m2.

Krmný a napájecí prostor musí odpovídat většímu tělesnému rámci kuřat, kdy na 1 odchovanou kuřici je třeba 10-15 cm s maximální vzdáleností krmítek od sebe 3 metry. Na 1 kuře je potřeba 2.5 cm napájecí hrany.

Světelný režim v odchovu kuřic masného typu: první 2 dny 24 hodin světla. Od 3. do 21. dne postupně zkracujeme na 9 hodin světla, který udržujeme do 18 - 20. týdne věku, kdy přeskladňujeme kuřice do snáškových hal.

Výživa a krmení v odchovu masných typů

Od vylíhnutí do 3.týdne věku zkrmujeme kuřatům směs startér (K1) s obsahem NL 200g a 11.5 MJ ME. Od 4.do 6. týdne věku krmíme směs (K2) s obsahem 180g NL a 11.5 MJ ME. Pouze prvních 7.-10.dnů krmíme ad libitum, po celé další období odchovu se musí provádět restrikce krmiva pro usměrnění růstu kuřic a kohoutků.

Od 7.do 15.týdne se zkrmuje směs restrikční směs (KZK-M) se zvýšeným obsahem vitamínů a minerálií) s obsahem 140 až 150g NL a 11.2 MJ ME/kg, ale v dávce až o 30% nižší oproti ad libitní dávce. od 18. do 22. týdne se zkrmuje směs N-0 se 150 až 160g N-látek a 11.5 MJ ME v 1kg krmiva.

Chov slepic masného typu

Hejna kuřic přemísťujeme do snáškových hal v 18. - 20. týdnu věku, kdy nejprve do haly s podlahovou technologií naskladníme kohoutky, později kuřice.

Koncentrace slepic na 1 m2 se liší podle technologií:

Podestýlka: 3.6-4 ks/m2 Rošty a podestýlka: 4.8-5.5 ks/m2

Poměr pohlaví masných typů je většinou 1: 10.

Světelný režim ve snáškovém období - od 19. týdne věku prodlužujeme délku světelného dne postupně na 16 hodin do 29. týdne a tuto hodnotu ponecháváme až do konce snášky. Intenzita osvětlení má dosahovat 40 až 60 lx.

Krmný a napájecí prostor. Požadovaná délka krmné hrany 10-15 cm na 1 kus, napájecí hrany 1.5-2.5 cm, resp. při použití kruhové automatické napáječky o průměru 60 cm na 100 slepic.

Výživa a krmení slepic masných typů. Po 22. týdnu věku přejdeme postupně ze směsi KZK-M na směs NP s obsahem 150 až 160 g NL, 11.5 MJ ME s 28g Ca. U směsi NP musíme postupně zvyšovat dávku do té míry, kdy působí stimulačně. Nelze krmit ad libitum z důvodu tučnění slepic. Většinou se používá kvantitativní restrikce v kombinaci s ředěním dávky ovsem, který je nutný jak pro slepice, tak zejména pro kohouty a krmí se volně z podestýlky. Spotřeba krmiva se pohybuje od 140 do 170g na ks a den a asi 300g na 1 vejce.

Výživa a krmení kohoutů masných typů - kohouti vzhledem ke specifitě své produkce musí být krmeni směsí s obsahem 120 až 140g N-látek a 11.2 MJ ME/kg a 10g Ca. Na podestýlkové technologii kohouti musí přijímat krmivo odděleně od slepic ze speciálních výše položených krmítek, na krmítkách slepic musí být tzv. kohoutí mřížky.

Potřeba snáškových hnízd - individuální na 4 slepice, skupinové na 25 slepic. Sběr vajec je buď ruční, nebo ve velkých chovech se používá i mechanizovaného sběru vajec.

6.4.3. Technologické postupy výkrmu kuřat

V současné době je jednoznačný trend provádět výkrmy kuřat na podestýlkové technologii. Využívá se obdobná technologická vybavenost jako v odchovu kuřat.

Při výkrmu kuřat musí být dodržen maximální počet kusů na m2 podlahové plochy - do 2.týdnů 45 ks, do 4. týdnů 28ks, do 8 týdnů 15ks, do 12. týdnů 10ks na m2. Min.délka krmítka na 1ks se pohybuje od 4 do 7 cm, hrany napáječky 1.5 -2.5 cm. Tepelný režim je obdobný jako v odchovu kuřat, k vytápění se využívá jednak elektrických či plynových kvočen, jednak přímotopných plynových agregátů (raket).

Světelný režim ve výkrmu - mnozí chovatelé využívají tradiční nepřetržité 24 hod. či 23 hodinové režimy, spíše ve starších typech výkrmen. Moderní výkrmny kuřat pracují s přerušovanými světelnými programy, kdy se střídá období světla a období tmy s intenzitou osvětlení kolem 40lx s rozptýleným světlem – tzv. intermitentní osvětlení.

Výživa a krmení kuřat - se řídí přesnými požadavky pro jednotlivé hybridní kombinace. Obecně se však přibližně do 14.dne věku zkrmuje startér (BR1) v podobě drcených granulí (220 až 240g Nl a 12.6 MJ ME/kg). Od 15. do 28. dne věku směs růstová (BR2) granulovaná velikost granulí 3.5mm. Obsah živin - 200 až 210g Nl a 13.0 MJ ME/kg. Posledních 7 dnů před vyskladněním se zkrmuje směs finišer (BR3) ( 190 až 200g N-látek a 13.5 MJ ME/kg ). Tato směs nesmí obsahovat inhibiční látky (léčiva, antikokcidika, antibiotika a pod), je rovněž granulovaná. U speciálních výkrmů se použije speciální výživy podle technologických návodů, např. při výkrmu kuřat dle pohlaví.

Brojlerový výkrm kuřat- se provádí do věku 38-42 dnů, živá hmotnost se pohybuje kolem 2,0kg, konverze 1,8kg, úhyn do 4%, výtěžnost kolem 75%. Do budoucna se jedná zejména o výkrm slepiček při odděleném výkrmu podle pohlaví.

Roasterový výkrm kuřat- do vyšších hmotností , délka výkrmu 49 dnů,živá hmotnost 2,5-3.0 kg, konverze 1,95 - 2.0kg. Výkrm se provádí na speciálních hybridních .kombinacích (ROSS 308,508, COBB 500, HYBRO PG a dalších) a zejména kohoutcích. Slepičky z důvodu tučnění po 38. dnu věku není vhodné vykrmovat do vyššího věku.

Intermediální výkrmy kuřat - výkrmy do 47 až 63dnů věku , používají se hybridní kombinace s mírně nižší intenzitou růstu (ISA 257, a další), v 47 dnech věku živá hmotnost bez rozdílu pohlaví 1,88kg při konverzi 1,94kg a nízkém úhynu do 2% při příznivých ukazatelích výtěžnosti - 78% a specifických senzorických parametrech masa.

Speciální výkrm těžkých kuřat - určený pro extenzivní nebo alternativní chovy se speciálními k tomu šlechtěnými hybridy (SASSO,KABIR, ISA Redbro a další). Délka výkrmu 63-72 dnů, živá hmotnost kohoutů 3800g, slepic 2800g, konverze nad 3kg, výtěžnost 78-79%.

6.5. Chov krůt

6.5.1. Technologické postupy produkce násadových vajec krůt

Odchov krůt

Odchov rodičovských kompletů se uskutečňuje intenzivním způsobem pouze na podlahových technologiích s podestýlkou.

Odchov krůťat. Je náročný na podmínky prostředí, zejména teplotu. Počáteční teplota pod zdrojem je nutná v rozmezí 36 až 38°C, teplotu snižujeme postupně, pomaleji než u kuřat, teprve v 6.týdnu věku snižujeme teploty na 18 –20°C.

Koncentrace krůťat: na 1 m2 podlahové plochy:

do 2.týdnů 20ks, do 8.týdnů 12 ks, přes 12.týdnů 30 kg živé hmotnosti/m2,

požadovaný krmný prostor 3-10cm,

požadovaný napájecí prostor 1.6-2 cm, v obou případech podle věku.

Světelný program v odchovu.

První týden 23.5 hod. světla, od 2. týdne zkracujeme na 12 hod. Tuto hodnotu necháme do 20. týdne., krůtám od 21. do 27. týdne na 6 hodin. Po tomto období začneme s prodlužováním světelného dne v rámci přípravy na snášku. Krocanům se zkracuje délka světelného dne p 6. týdnu věku na 10 din a tato hodnota se ponechává do konce odchovu .

Výživa a krmení krůt v odchovu.

Od 1. do 3. týdne věku zkrmujeme startér KR-1 s 290g N-L. Od 4.týdne věku zkrmujeme směs KR-2 s 260 g NL a 11.8 MJ ME/kg, do 8.týdne krmíme směs KR-3 s obsahem 240g N-L a 12.0 MJ ME. Od 9.týdne věku krmíme krůty rozdílně podle pohlaví. Krocany krmíme více restrikčně - směsí s obsahem živin 200-180g N-látek krmíme do 16.týdne , od 17.týdne věku až do konce odchovu se krmí jediná směs s obsahem 125 až 130g N-látek a 12.0 MJ ME/kg. Krůty se od 9.týdne do 16.týdne věku krmí směsmi s klesajícím obsahem N-látek (200,180g) při vzrůstající hodnotě ME 12.1MJ ME/Kg. Od 15.týdne věku do konce odchovu se krmí směs se 125 až 130g N-látek a 12.0 MJ ME/kg krmiva. Celková spotřeba krmiv za odchov se pohybuje od 35 do 50 kg na 1kus dle užitkového typu a pohlaví.

Vyskladňování do snáškových hal se provádí v 28. týdnu věku.

Chov plemenných krůt

Ve snáškovém období se používá bezokenních hal s podestýlkovou technologií. Systémy chovu jsou podobné jako u produkce násadových vajec masných typů slepic.

Světelný režim ve snášce.

Od 29. týdne u krůt se začne z 6. hodinového režimu prodlužovat světelný den na 14.5-17 hodin, týdně o 15-30 minut. Intenzita osvětlení 30-40 lx.

Koncentrace zvířat.

- na podestýlkové technologii 2 krůty na m2 a 1 krocan na m2.

- v klecové technologii 4-5 krůt na 1 m2 klece.

Krmný prostor: 8-15 cm, napájecí prostor 2.5 cm/1 ks.

Výživa a krmení:

Krůtám se zkrmuje od 29. týdne do konce snášky směs (KT) s obsahem 170-180g NL a 12.5 MJ ME/kg. Krmí se ad libitum, snáška trvá asi 21 – 24 týdnů. Krocanům se krmí nejlépe restrikční směs s přibližným obsahem 120g N-látek a 12.8 MJ ME/kg krmiva a to ad libitum s přídavkem celého ovsa.

Technologie pro produkci násadových vajec – u velkého a středního typu krůt je možno používat pouze technologii podestýlkovou.. Krůty jsou v oddělení po 300 ks, na 4 krůty je potřeba 1 snáškové hnízdo. Inseminace se provádí 1 x týdně, kdy se krůty odchytávají ve speciálních naháněčkách. Krocani se chovají zvlášť v boxech na podestýlce po 15-30 ks, odebíráni jsou 2-3 x týdně.

U krůt se z ekonomických důvodů může počítat i se dvěma snáškovými cykly.

6.5.2. Technologické postupy výkrmu krůt

Výkrmy krůt se provádí z důvodu vysoké hmotnosti krůt i krocanů na podestýlkových technologiích. Výkrmy krůt se provádí v obdobných objektech i podmínkách prostředí jak bylo popsáno ve stati pro odchov krůťat. Rozdíly jsou oproti odchovu krůťat v osvětlení, výživě.

Světelný režim - dle doporučení předních firem je nejvhodnější systém intermitentního osvětlení s délkou světelného dne 16 hodin a intenzitou osvětlení do 2.týdne věku 40lx, dále je nutno regulovat intenzitu osvětlení na udržení vysokého příjmu krmiva při zabránění kanibalismu.

Výživa a krmení krůt - je u současných vysoce výkonných hybridních kombinací optimalizovaná podle speciálních doporučení pro jednotlivé typy-hybridy (brojlerový, střední těžký a těžký typ). V současném systému výkrmu krůt se využívá směsí startétu (KR1) (290 g Nl a 11.8 MJ ME/kg směsi), v dalších růstových směsích se postupně snižuje obsah N-látek a zvyšuje obsah ME po směs KR6 (150g N-l a 13 MJ ME/kg). Krmnou směs KR1 je vhodné zkrmovat ve formě drcených granulí minimálně do věku 21 dnů, dále je nutno přejít na granulované směsi s velikostí granulí odpovídající věku zvířat. Ke krmivu nepřidáváme žádné doplňky ani grit.

Brojlerový výkrm krůt - používají se speciální hybridní kombinace (Hybrid Heavy Medium, Kelly, Grimaud a další). Výkrm se provádí většinou odděleně dle pohlaví, krůty se vyskladní ve 12-14. týdnu věku, kdy dosáhnou živou hmotnost kolem 3.5-5kg. Krocani se ponechají do 16.týdne věku, kdy dosáhnou hmotnosti 6 - 9kg. Konverze krmiva je bez ohledu na pohlaví kolem 2.7kg. Tyto výkrmy se provádí v ČR mimořádně, pouze na vánoční či velikonoční trhy.

Výkrm těžších středních typů krůt- (Hybrid Super Medium, BUT – Big 9) se provádí u krůt do věku 14.-16. týdne, kdy dosáhnou hmotnosti 7-8,5kg při konverzi do 2.5kg směsi. Krocani se vykrmují do věku 16-20.týdnů, hmotnosti 12-14.5kg při konverzi do 2.7kg.

Výkrm těžkých typů krůt - ( Hybrid Large White, BUT – Big 6, Nocholas) se provádí u krůt nejlépe do 16.týdne věku, živé hmotnosti 9.5 až 10kg, při konverzi do 2.6kg. Krocani se vykrmují do vysokých hmotností - až 20 resp. 22kg, které dosáhnou ve 20 až 22.týdnu věku při konverzi 2.8 do 3.0kg .

Extenzivní výkrmy krůt- používáme zejména hybridní kombinace Bronzové širokoprsé krůty, do 6 - 8.týdne věku vykrmujeme krůty intenzivně v halách . Po tomto období přecházíme na pastevní typ výkrmu, kdy využíváme schopnosti krůt přijímat velký objem krmiv (posklizňové zbytky, přepásání strnišť a pod.). Výkrm ukončujeme ve věku kolem 26-28týdnů, konečná živá hmotnost je podle použitého typu krůt a pohlaví od 7 do 20kg.

6.6. Chov kachen a hus

6.6.1. Technologie výroby násadových vajec vodní drůbeže

Kachny a husy mají poměrně shodné požadavky na prostředí, zejména na teplotu vzduchu. Z důvodů teplotních požadavků rozdělujeme odchov na období teplého odchovu do 3.-4. týdne věku a období studeného odchovu od 3 - 4. týdne věku do 28. - 31. týdne věku.

Odchov kachňat

Kachňata do 21. dnů odchováváme v teplé odchovně na podestýlce nebo roštové technologii. V případě podestýlky používáme speciální kvočny. V případě roštů musíme vytopit celou halu nejlépe teplovzdušnými agregáty – raketami. Vytápíme na teplotu 28-30°C v zóně kachňat, do konce 3.týdne můžeme snížit na 15 až 18°C. Po tomto období je přemísťujeme do studených odchoven - lehkých staveb se suchým resp. vodním výběhem, kde jsou do konce odchovu.

Světelný režim do 21 dnů věku se doporučuje délka světelného dne 16-20 hodin při intenzitě světla 30-40 lx. V následujícím období se přechází na přirozenou délku světelného dne.

Výživa a krmení. Do 21. dne se krmí směs startér (VKCH 1), shodná i pro výkrm s přibližným obsahem 220g NL a 12.10 MJ ME/kg. Měla by se krmit od počátku granulovaná (2.5 mm). Po 21. dnu přechází na směs růstovou (VKCH 2) s obsahem 185g NL a 11.5MJ ME/kg. Krmí se do 8. týdne věku v granulované formě (3-4 cm) a to restrikčně podle intenzity růstu. Od 9. týdne do konce odchovu krmíme směs odchovnou KCH 1 s obsahem 135-150g NL a 10.9 MJ ME/kg. Tato směs se krmí v dávkách podle intenzity růstu. Krmnou dávku je vhodné doplnit řezaným zeleným krmivem.

Ke konci odchovu provedeme poslední selekci a sestavíme chovná hejna .

Chov kachen na produkci násadových vajec

V období snášky jsou kachny chovány v halách s podestýlkou a návazností na suchý resp. vodní výběh ve skupinách po 300-600 kachnách. Poměr pohlaví by měl být 1: 6.

Světelný režim vzhledem k výběhovému systému chovu by měl být s přirozenou délkou světelného dne. Pouze před zahájením snášky se stimuluje její nástup prodlužováním světelného dne a na jaře se přejde na přirozenou délku světelného dne.

Výživa a krmení: asi 3 týdny před předpokládaným zahájením snášky se přejde ze směsi pro kachny v reprodukčním klidu (KCH1) na směs pro kachny v reprodukci (KCH2) s obsahem 180 g NL a 11.3 MJ ME/kg. Směs se krmí granulovaná ad libitum po celé snáškové období.

Délka krmného a napájecího prostoru na 1 ks - délka krmítka 1,5 cm/ks a napáječky 1,5 cm/ks. Krmítka je nutno chránit před vodním ptactvem umístěním v hale.

Koncentrace kachen 3 kusy na 1 m2 haly, doporučená plocha suchého výběhu je 1-2m2, vodního 0.5 m2/ks.

Snášková hnízda se umísťují do hal po obvodu stěn. Na 4 kachny je třeba 1 hnízdo.

Délka snáškového cyklu. obvykle trvá 6 - 8 měsíců podle odbytu násadových vajec . Snášku ukončujeme restrikcí světla, krmiva a vody (následuje dodávka na porážku). V případě dobrého zdravotního stavu kachny můžeme využít v dalším roce - po restrikcích přejdeme na směs pro reprodukční klid KCH-1 do konce kalendářního roku.

Odchov housat

Housata v prvních 3. týdnech věku odchováváme na podestýlkové technologii v teplé odchovně. Pod speciální kvočny umísťujeme 250 housat do kruhů o průměru 3 m, zde by měla být nejprve teplota 30 až 32°C, následující dny postupně snižujeme teplotu na až na 15 až 18°C na konci třetího týdne života. Po tomto období housata přemisťujeme do studených odchoven.

Světelný režim od 1 do 4. dne věku se doporučuje 23.5 hodinový světelný režim. Od 4. dne věku postupně zkracujeme světelný den na 14-16 hodin, kdy se přechází na přirozený světelný den, který se postupně přirozeně zkracuje ve druhé polovině roku.

Výživa a krmení od vylíhnutí do konce 3. týdne věku krmíme směs startér ( VH-1) s obsahem 230 g NL a 12.0 MJ ME/kg, granulovanou (průměr granulí 2.5 mm) nebo sypkou ad libitum. Od třetího týdne věku je vhodné využívat pastvu. Od 4. týdne věku po přesunu na studené odchovny zkrmujeme granulovanou růstovou směs (VH-2) s obsahem 180g NL a 12.0 MJ ME/kg. Intenzitu růstu je nutno řídit (jedná se o směs shodnou pro výkrm) formou dávkování krmiva v kombinaci s pastvou. Po 9. týdnu věku (prvním podškubu) přecházíme na směs odchovnou ( OH-1, rovněž KCH1) s obsahem asi 150 až 160g NL a 10.1 MJ ME/kg, která se kombinuje s pastvou nebo se krmí směs výrazně restrikční (OH-2) s obsahem 130g NL a 10.0 MJ ME. Spotřeba směsí v odchovu kolísá v rozmezí 45-50kg na 1 house.

Délka krmného a napájecího prostoru je shodná vždy 2 cm/ks.

Podškub peří v odchovu housat je nutným zootechnickým zásahem, kterým upravujeme odchov (zabraňuje se tučnění housat). Poprvé housata podškubujeme ve věku 8.až 9. týdne. Při první zralosti peří získáme 80-100 g peří na kus. Druhý podškub provádíme v druhé zralosti peří - v 16.až 18. týdnu, kdy získáme kolem 140g peří. Poslední podškub provádíme nejpozději do konce října.

Chov hus na produkci násadových vajec

Chovné husy chováme v halách s podestýlkou s návazností na suchý nebo vodní výběh ve skupinách po 400-600 ks, při poměru pohlaví 1:3-4. Využívá se automatických krmítek a napájecích žlabů. Požadavek na krmný prostor 2 cm/kus a na napájecí prostor 2 cm/ kus.

Světelný režim asi 3 týdny před očekávaným začátkem snášky přisvěcujeme ráno a večer až na celkových 10 - 12 hodin a tuto hodnotu ponecháme do konce snášky. Poněvadž musíme husy zavírat minimálně na 12 hodin do stáje, musí být zde napáječky a odpovídající větrání.

Koncentrace hus na 1 m2 plochy haly jsou 2 kusy. Při omezeném výběhu je dobré zabezpečit 0.5-1 m2 vodního a 1-2 m2 suchého výběhu na 1 kus. Při použití pastevního výběhu se počítá minimálně 5 m2 na kus a více, vzhledem ke kvalitě pastvy.

Výživa a krmení chovných hus. Přípravu na snášku začínáme přibližně 3-4 týdny před započetím snášky přechodem na krmnou směs pro chovné husy (HU) se 160 g NL a 11.7 MJ ME/kg, která se zkrmuje ve formě granulí ad libitum. Ke směsi můžeme v druhé polovině snášky přidávat 10 % ovsa. Snášku ukončujeme rázně restrikcí světla, provedeme podškub a 1 týden krmíme pouze oves. Po zastavení snášky krmíme pouze směs pro reprodukční klid OH-2 s obsahem 130g NL/kg a 10MJ ME/kg, kterou ve zbývající části roku kombinujeme s pastvou respektive možno zkrmovat i kvalitní siláž. V případě požadavku na podzimní snášku po přepeření přejdeme ze směsi OH-2 na směs HU , snáška probíhá od poloviny srpna do října, husy snesou kolem 20 až 25ks vajec. Na konci října ji zastavíme podškubem a přejdeme na režim reprodukčního klidu. Orientační spotřeba směsi je asi 100 - 120 kg směsí na husu.

Počet hus na 1 hnízdo je 4 ks. Husy v reprodukci využíváme 5 až 6 roků.

Podškub hus se provádí vždy po reprodukčním cyklu, po jednocyklové snášce je možno podškubat husy 3-4 x, při dvoucyklové snášce 2 x za rok.

6.6.2. Technologické postupy výkrmu kachen a hus

Technologické postupy výkrmu kachen

Výkrm pekingských kachen se v posledních letech provádí jednak extenzivně v klimaticky pro to vhodných obdobích, nebo intenzivně - celoročně v halách.

Extenzivní výkrm kachen

Výkrm mladých jatečných kachen se provádí do věku 14-21 dnů (podle klimat.podmínek) v tzv.teplých výkrmnách, tj. halách s řízeným mikroklimatem, po tomto období do 47-49dnů v tzv. studených výkrmnách- t.j. jednoduchých halách s přilehlými venkovními suchými a vodními výběhy.

Podmínky prostředí- (teplota, vlhkost, proudění vzduchu, světelný režim), jsou shodné s hodnotami uvedenými pro odchov kachňat. Koncentrace kachňat - je v podestýlkové technologii do 4. týdne věku 20 ks na čtvereční metr, od 4. týdnů 7ks na m2. Ve vodních výbězích je max. koncentrace kachňat 3.5ks na m2. Vodní výběhy musí být oploceny (až po dno), voda musí mít vodu vyhovující kvality a musí být souhlas hygienické služby.

Délka krmného a napájecího prostoru - dle typu krmítka.

Intenzivní výkrmy kachen

Výkrmy se provádí obdobným způsobem jako výkrmy kuřat v halách s řízenými podmínkami prostředí kontinuálně v jedné hale, kde do 3.týdne věku se navodí podmínky prostředí jako u kachňat v odchovu, od 4. týdne věku do 7.týdne věku jsou optimální teploty na úrovni 15 až 18°C. V důsledku příznivějších teplot v okolí kachen je dosahováno konverze krmiva v rozmezí 2.5 až 2.7kg, naopak peří a stav kůže je v horším stavu oproti extenzivním výkrmům, kde je přístup na vodní plochu.

Výživa a krmení kachňat- do konce 3.týdne věku zkrmujeme směs startér (VKCH1) s obsahem 220g N-látek a 12MJ ME/kg. Směs je nejlépe od počátku zkrmovat v gramulované formě či v podobě drcených granulí, ad libitum. Od 4.týdne věku zkrmujeme růstovou granulovanou směs ( VKCH-2) se 175 g N-látek a 12.2 MJ ME/kg, obě směsi se podávají jako jediné krmivo, nepočítaje minimum pastvy ze suchých výběhů. Celková spotřeba za výkrm činí 8-9,5kg krmné směsi na kus (dle intenzity výkrmu). Výkrm mladých jatečných kachen se provádí do věku 47.- 49.dnů podle typu hybridní kombinace a rovněž podle zralosti peří. Průměrná živá hmotnost se pohybuje od 2.75 do 3.2kg dle typu, úhyn do 3%, jatečná výtěžnost 70%.

Výkrm pižmových kachen provádíme pouze v halách s řízenými podmínkami prostředí. Hustota osazení - pod kvočnu dáváme max. 300ks, ke konci výkrmu nesmí koncentrace překročit 5 kačerů nebo 9 kachen na m2. Teplotní režim - v 1.týdnu věku je třeba mít teplotu 37oC,v druhém 34, třetím 28, ve čtvrtém týdnu věku 24, dále 18-20oC.

Světelný režim - 1.týden 23 hod., 2.týden 18hod, 3.týden a následující 12 hod.světla, při intenzitě v prvních dnech 18-20lx, dále se intenzita výrazně snižuje na 6-7lx.

Výživa a krmení - do 3.týdne věku krmíme granulovanou směs s obsahem 220g N-látek a 12 MJ ME/kg. Od 4.do 6.týdne směs se 190g a 12.3 MJ ME/kg. Od 7.resp 8.týdne do konce výkrmu směs se 175g N-látek a 12.4 MJ ME/kg. Kachny dodáváme na porážku dříve - kolem 63. dne věku ,kdy dosahují živé hmotnosti 2400-2700g dle typu, kačery dáváme na porážku minimálně v 84.dnech, kdy dosahují živé hmotnosti 4500g. Konverze krmiv je kolem 2.5-2.7kg, vysoká je dosahovaná jatečná výtěžnost - 74až 78%, s vysokou zmasilostí a do 6% tuku ve svalovině - z tohoto aspektu možnost prodeje porcovaných pižmových kachen.

Technologické postupy výkrmu hus

Výkrm hus je v posledních letech pouze okrajovou částí drůbežnické výroby. Je to dáno jednak nižší biologickou výkonností tohoto druhu, ale rovněž vyšší ekonomickou náročností chovu. Rozlišujeme tři typy výkrmů:

Brojlerový - provádí se většinou intenzivním způsobem v halách do věku 9 týdnů (jatečné zralosti a první zralosti peří), živé hmotnosti 4.5kg, konverze je velmi příznivá - 2.30 kg, při nižší jatečné výtěžnosti - 70 - 72% a nižší zmasilost ale s minimálním obsahem tuku v tele.. Z těchto důvodů se tento typ výkrmu provádí často v zemích EU, kdy se brojlerová housata prodávají v porcovaném stavu.

Játrový - výkrm do věku 16.týdnů, živé hmotnosti 6kg a zejména hmotnosti jater kolem 0.5 - 1kg. Provádí se nuceným výkrmem (cpaním) v poslední fázi výkrmu - podle současné legislativy je tento způsob v rozporu se zněním zákona na ochranu zvířat a neprovádí se.

Pečínkový výkrm - výkrm masných hus -.

Podmínky prostředí a technologická vybavenost jsou shodné s odchovem housat. Do 3. – 4. týdne věku jsou housata v teplé výkrmně, dále ve studené výkrmně.

Výživa a krmení pečínkových hus - do 3. – 4. týdne se krmí startérová směs (VH1) s 230 g N-látek a 12 MJ ME/kg , nejlépe granulovaná ad libitum s přístupem na kvalitní pastvu. Po ní následuje směs růstová (VH2) se 180 g N-látek a 11.7 MJ ME/kg, která se krmí ad libitum + pastva do 8.-9. týdne věku.Housata se v tomto věkovém období podškubou. Po tomto období nastupuje zkrmování směsi VH3 (160g N-l a 10 MJ ME). V praxi se zkrmuje dále podíl směsi VH2 s přídavkem obilovin a pastvou, a to vše do 13.týdne věku. U housat dojde k roztažení trávicích traktu. Od 14. do 16.týdne věku se vracíme na směs dokrmovou (VH-2) se 180g Nl a 11.7 MJ ME,ad libitum. Housata po příjmu restrikční směsi žerou vysoké dávky směsi VH-2 a rychle protuční. Porážíme je v druhé jatečné zralosti i druhé zralosti peří kolem 16.týdne věku . Housata vybraných hybridů dosahují živé hmotnosti 5.5 - 6.2kg, konverze je 4 až 5kg, jatečná výtěžnost hodnota je kolem 74% s vyšším podílem tuku v těle. Při tomto typu výkrmu získáme 1 poškub peří + peří škubáním z porážky. Výkrmy hus se v posledních letech provádí tzv. extenzivním způsobem, prodlužuje se období výkrmu do 24. týdne věku, kdy je třetí období zralosti peří. Výkrm se provádí za snížených dávek kompletních krmiv s maximem pastvy do 22. týdne věku s následným dokrmem kompletní směsí VH2. Mladé jatečné husy dosahují hmotnost kolem 7kg při dobré výtěžnosti (75%) a požadované protučněnosti.

Kontakt

ČESKÝ SVAZ CHOVATELŮ OKRESNÍ ORGANIZACE TRUTNOV Dvůr Králové n.L.
Erbenova 2365
544 01
tel.: 739 170 112
tel.: 721 566 729
csch-trutnov@seznam.cz